První osadníci
Island je geologicky mladá země a jeden z posledních koutů světa, které osídlili lidé. Jako první se na Island nejspíš dostali Irští mniši z Faerských ostrovů, kteří využili izolovanosti země k poustevnímu životu. Dále na Island narazili, nejspíše náhodou, Vikingové, kteří si kvůli chladnému klimatu hledali nový domov. Jako první to byl švédský pirát Naddoddur. Brzy se však z této nehostinné země odstěhoval. Další byl Nor Flóki Vilgerdarson. Ten to přečkal jedinou zimu, při kterému zemřel vškerý dobytek, a tak se vrátil domů. On také dal Islandu jeho jméno. Ísland totiž v překladu znamená "ledový ostrov".
Vikingové na Islandu
Mezi lety 870 a 930 došlo k trvalému osídlení Vikingy. První z nich se jmenoval Ingólfur Arnarson. Podle tradice vhodil do moře sloupky z náčelnického křesla a usadil se tam, kam dopluly - v zátoce, kde byla po celý rok vidět stoupající pára z horkých pramenů. Zátoku pojmenoval Rejkjavík - Kouřící zátoka. Během dalších pát let se tu zabydlelo více než 60 tisíc lidí, kteří vykáceli veškeré lesy, aby měli čím topit. To vysvětluje, proč Island připomíná chladnější Irsko.
Nejstarší parlament na světě
Island byl z politického hlediska velmi pokrokový ostrov. Jelikož měli jeho byvatelé špatné zkušenosti s vládci, scházeli se zde pravidelně na sněmu, kde vyhlašovali zákony, domlouvali sňatky. Veškeré rozhodování se provádělo hlasováním, kterého se směli účastnit všichni obyvatelé ( ženy nehlasovaly, jen přihlížely) . V roce 1000 zde touto metodou bylo také za státní náboženství zvoleno křesťanství.
Ságy a objevné plavby
Na Islandu se díky přijetí křesťanství a zakládání klášterů lidem dostalo dobrého vzdělání a tak vznikaly různé ságy o milostných pletách, osidlování atd. Co se objevných plaveb týče, na Islandu bylo nejvyšším trestem vypovězení z ostrova. Díky tomu objevil Eirík rudý , který byl z Islandu vyhostěn kvůli vraždě, Grónsko. Jeho syn Leif Eiríksson doplul dokonce až do Ameriky, ale Vikingské osídlení se tam neuchytilo, a tak bylo objevení tohoto kontinentu zapomenuto až do doby Kolumba.
Věk Sturlungů
Na Islandu vládl parlament celá dvě staletí, ale pak se jehoautorita začala zmenšovat a zavládla anarchie, kde spolu soupeřily různé rody. Podle jednoho z nich se tato éra také jmenuje. Příčinou bylo několik přírodních katastrof, například výbuch spoky Hekla, rostoucí majetkové rozdíly mezi obyvateli, a také odlesnění, které mělo za následek větší zalednění a erozi půdy.
Situace využil Norský král Hákon Hákonarson, který nabídl Islanďanům, že v jejich zemi opět zavládne mír, pokud přijmou jeho vládu. Islanďané jeho nabídku přijali. Činnost parlamentu pokračovala, ale jakékoliv jeho výroky musel schválit norský král. V roce 1262 se Island oficiálně Podrobil Norsku podepsáním Staré dohody. V té době vzkvétal kulturní život a psaly se ságy, ajko nkdy předtím.
Vláda Dánů
Ve 14. soletí postihla Island morová epidemi a vlnapřírodních katastrof. V roce 1397 vznikla tzv. Kalmarská unie, která spojila Švádsko, Dánsko a Norsko. Island se tou dobou stal součástí Dánska. v 16. stol se Na Islandu šířilo učení Martina Luthera. Přestože Islandší katoličtí hodnostáři ebyli chamtiví, jako jinde ve švětě, byla jim Dány vnucena Reformace, Která zabavila velkou část jejich majetku ve prospěch Dánské koruně.celých 250 let - tedy až do roku 1855 byl na Island uvalen monopol - s Islandem mohli obchodovat jen vybraní Dánští kupci a tak bylo dováženo drahé a nekvalitní zboží, kdežto Islandské produkty ( hlavně ryby( byly vykupovány za dosti ubohé ceny. Jakmile byl obnoven volná obchod, vybuchla sopka Laki a pokryla třetinu země popelem. Zemědělství tím bylo zničeno a Island zachvátil hladomor.
Cesta k nezávislosti
V 19. století došlo k nárdnostnímu hnutí, díky šíření myšlenek Francouzské revoluce. Po svém zrušeníé koncem 18. stol. byl opět obnoven parlament, přičmž se přemístil do Rejkjavíku. vRoce 1847 se Island začal starat sám o své záležitosti a i v Dánsku byla vyhlášena Konstituční monarchie.
První světová válka Island nijak nezasáhla, naopak z něj měl užitek - stouply ceny vlny, masa a ryb. Zato druhá světová válka už vliv měla. Island sice vyhlásil neutralitu, jelikož měl dobré ochodní styky jak s Anglií, tak s Německem, ale kvůli svému strategickému umístění se na něm vylodily Anglické ednotky poté, co bylo Dánsko obsazeno Němci. Kvůli tomu se Islandsá vláda rozhodla vyhlásit nezávislost a 17. června 1944 vznika Islandská republika.
Modrní Island
Po odchodu spojeneckých armád zůstala otázka obrany Islandu nevyřešená a tak se, přes odpor obyvatel, stal členem NATO. Když vypukla válka v Korei vznikla v Keflavíku americká vojenská základna. Za studené války sloužila hlavně kmonitování činnosti Sovětského svazu, ale i přesto, že Američané na tomto ostrově neybli moc vítáni, byla tato základna zrušena trpve v roce 2006.
Významným problémem ro Island byly spory s Anglií o rozsah jejich vod. Šlo samozřejmě o rybaření, jelikož je to hlavní příjem Islandu, a tak byla v roce 1985 podepsána smlouva, která přiděluje každé zemi 200mil moře.
Ve druhé polovině 20. stol. dříve chudý Island velmi zbohatl - došlo k výrazné urbanizaci, zlepšila se infrastruktura a díky modrením technologiím začal island využívat geotermální a vodní energie.
Finanční krize
Island není součástí EU, ale připijil se k Evropskému hospodářskému prostoru, aby si vymohle omezení rybolovu evropských zemí ve svých vodách. V roce 2003 rozhodla vláda o obnovení komerčního lovu velryb, přes odpor ostatních zemí a ochránců přírody. V říjnu roku 2008 vypukla v zemi finančníkrize, kterou neustály nejdůležitější banky. Jejich ůkol na sebe vzal stát, který se kvůli tomu enormě zadlužil. Kurz islandské koruny se propadl na historické minimum, ale díky půjčce od ostatních skandinávksých zemí, Mezinárodního měnového fondu a Japonska, nezbankrotoval. Důsledkem krize byl také pád vlády a nastolení nové vlády demokratky Jóhanny Sigurðardóttirové, která se jako první premiérka na světě hlásí k lesbické orientaci. Diskutovalo se i o vstupu do EU, či pijetí Eura, nebo Kanadského dollaru, což by mohlo zabránit dalším krizím.
